30 let, 30 obrázků – analogová cesta časem do roku 1994
Bill Clinton je v Bílém domě už rok, mobilní telefony mají velikost autobaterie a novináři pracují většinou s černobílým filmem, 36 snímků v plechovce. Helmut Kohl je stále kancléřem a bude jím ještě čtyři roky. A Rakousko říká Evropě ano. Největší šokující zpráva roku: smrt frontmana Nirvany Kurta Cobaina.
Zasloužili si to ale Kurt Cobain z Nirvany, Lemmy Kilmister z Motörhead nebo Bob Geldof a jeho Boomtown Rats? Alex Schütz nedávno vyhrabal staré negativy z roku 1994, zbavil je prachu a spór a poprvé je zachytil na velký formát – a ano, trochu je digitálně zremasteroval. Výsledek?
Třicet let, třicet snímků, třicet let cestování časem do analogového světa. Včetně posledního koncertu Kurta Cobaina. Tehdy, 1. března 1994, v Terminálu 1 starého mnichovského letiště.
Alex Schütz, tehdy dvacetiletý, právě dokončil střední školu a začal pracovat jako tiskový fotograf pro deníky, týdeníky, časopisy a agentury a zároveň studoval na univerzitě v Regensburgu – specializoval se na jevištní a koncertní fotografii.
