Claudia Pichler: Žena vidí modrobíle

Claudia by nejraději měla svůj klid. Ale v Mnichově to není tak snadné: světové město s poruchami srdečního rytmu balancuje mezi hlukem staveniště, romantikou hospůdek, velkými demonstracemi, kulturními happeningy a neustálým čekáním na zatracenou S-Bahn.

A Claudia se navíc ještě ráda nechá provokovat: lidmi, kteří bez ostychu využívají její zdvořilost a zdrženlivost, lidmi – ale ne, řekněme to tak, jak to je – muži, kteří ji chronicky podceňují a sebe patologicky přeceňují. Přitom tato pravá Mnichovanka má co nabídnout: od narození je rozpolcena mezi bavorskou tradici a mnichovskou modernu.  Vyrostla v Aubingu dvojjazyčně, doma s bavorským nářečím, venku se spisovnou němčinou. Mládí mezi Fredlem Feslem a skupinou Die Ärzte, Biermösl Blosn a Backstreet Boys, Dampfnudel a Calippo Cola. Tento boj trvá až do dneška: místo partie hry Schafkopf si raději vyloží tarotové karty, místo aby si koupila jablka u nejbližšího stánku s ovocem, objedná si raději na Universum. Má ráda svůj bavorský dialekt, ale když někdy slyší horlivý dialekt policistů, ježí se jí chlupy na těle.  Než se rozčílí, protože někomu ujelo slovo “Tschüß”, hledá raději nejhezčí bavorské komplimenty, protože nadávání je dost. Tak si Claudia razí svoji cestu, pozoruje, zachytává a tvoří si své vlastní rýmy na svůj bavorský vesmír – s humorem, šarmantně,  slušně a s nějakou tou písničkou k tomu.