Řezeňské rolnické divadlo

Historie Řezeňského rolnického divadla: V létě 1921 se setkali tři mladí idealisté a založili „Dramatický spolek“, kterým začínají dějiny tohoto divadla. Jména oněch tří ještě mnozí Řezňané důvěrně znají: Veri Geisenhofer, Karl Reisinger a Viktor Prei3ler. K této malé skupině se brzy přidružili komici Reichert, Fritz a Schuster. Z „Dramatického spolku“ se stal „Spolek milovníků“ a již v lednu 1922 se prknech „Augustinů“ konalo s velkým úspěchem první představení jednoaktovky „D’Hosenknöpf“ . Scéna si brzy získala velkou oblibu a herci podnikali také dlouhá turné. V roce 1945 soubor předčasně skončil, divadelní sál byl obsazen americkým klubem. Veri Geisenhofer nejprve přešla do bývalého „St. Niklas“ a poté založila na střelnici „Platzl“. Karl Reisinger hrál se svým vlastním souborem znovu teprve v roce 1952 na mezitím opět uvolněné scéně „Augustinů“. Od roku 1952 do roku 1958 tedy v Řezně existovaly dvě rolnické scény: „Reisingerova Bauernbühne“ u „Augustinů“ a „Geisenhoferové Platzl“ na střelnici. V roce 1960 Veri Geisenhofer umírá. Karl Reisinger znovu hraje se svými dlouholetými členy souboru Lene Langem a Viktorem Prei3lerem u „Augustinů“, až také on umírá, v létě 1968. Karl Summer, hoteliér a gastronom „Augustinů“ přejímá řízení divadla. Funkci režiséra přejímá Hermann Schuster, dlouholetý úspěšný autor lidových her. Od dubna 1971 do dubna 1981 je řízení divadla i režie v rukou Berty Ernst. Pod jejím vedením zažívá divadlo znovu velké úspěchy v Německu i v zahraničí. Její plán, přemístit divalo do „Stadtamhof“ překazí srdeční infarkt. S těžkým srdcem předává celý projekt manželům Kurtovi a Bärbel Kirnerovým. Bylo třeba velkého úsilí, aby se Colosseum mohlo po čtyřech měsících trvání stavebních prací objevit v novém lesku. Dnes je třeba s vděčností vzpomenout těch, kteří pomáhali zachránit tuto scénu až do dnešní doby, do doby, jejíž lidé se více než kdy jindy znovu učí, chránit a milovat lidové umění jako drahocenný klenot.