Filipojakubská noc

Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) připravilo společně s Národopisným muzeem v Plzni výstavu "Zvykosloví západních Čech", která byla v CeBB k vidění na jaře 2011. Výstava návštěvníky seznámila se zvyky a tradicemi Plzeňského kraje, které se udržují v průběhu kalendářního roku. Texty z výstavních panelů zveřejňuje CeBB vždy v příslušném časovém období.

Apríl /1. duben/
O původu toho svátku se příliš neví, nejvíce badatelů se přiklání ke vzniku v roce 46 př. n. l., kdy Julius Caesar posunul duben v kalendáři. K nejstarším doloženým záznamům o zvyku vysílání s aprílem patří zápis v Třeboňských pamětech od Vavřince Benedikta Mecera († 1683) a v knize Zodiacus laetofatalis od Bartoloměje Christelia z roku 1690. Tento šprým se těšil vždy velké oblibě a spočíval například v tom, že pán domu poslal sloužící pro muší játra, hoblík na cihly, včelí krky apod. Čím více udýchaný se sloužící vrátil, že nemůže věc sehnat, tím více pána pobavil. Žerty si ale samozřejmě také tropili měšťané nebo sloužící mezi sebou. S příchodem tisku se rozšířily aprílové zprávy, které jsou oblíbené dodnes a tento zvyk se přenáší se i na internet.

Sv. Jiří /24. dubna/
Přísloví praví: „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři“. Tato pranostika nám sděluje, že po sv. Jiří konečně přichází teplé dny a zima definitivně končí. Byl to den, po kterém musel pastýř poprvé vyhnat dobytek na pastvu. Někdy se k tomu ještě kropilo pole pastviště. Pastýřky chodily pro výslužku a v neděli po sv. Jiří byly kravské hody, zábava, na které děvčata pletla pastýřům věnce na hlavu, které si brali na pastvu. V Plzni se konala a dosud se koná pouť ke kostelu sv. Jiří spojená s nezbytným nákupem pouťových hraček a dobrot.

Filipojakubská noc
Noc ze 30. dubna na 1. května se nazývá Filipojakubská a je spojena s rejděním čarodějnic. Lidová tradice tak reaguje zřejmě na čarodějnické procesy 15. a 16. století, které často zmiňovaly sabat čarodějnic. V lidovém prostředí se pak odehrávala řada magických praktik, které měly ochránit především hospodářství a dobytek. Dům se například kropil svěcenou vodou za přednesu evangelia a na dveře chléva se svěcenou vodou malovala kola nebo kříže. Do dnešních dnů se dochovala tradice pálení čarodějnic, kdy se zapalují ohně, v nichž se symbolicky spálí figurína čarodějnice, která pak nemůže v obci škodit.

Texty: Daniel Bechný, národopisné oddělení, Západočeské muzeum v Plzni

Výstava může být zapůjčena k další prezentaci.

Kontaktní osoba:
Mgr. Václav Vrbík
Tel.: +49(0)9674 – 92 48 77
vaclav.vrbik@cebb.de