„My v srdci Evropy“ – univerzitní studie LMU Mnichov
Univerzitní studie o regionální identitě dokládá: „Přeshraniční identita neexistuje ani náznakem“. O přeshraniční identitě mezi Bavorskem a Čechy dobrých 15 let po pádu Železné opony „nelze mluvit ani náznakem“. To je výsledek dvouletého výzkumného projektu o existenciálních orientacích občanů v pohraničí.
Dr. Michael Weigl z Centra pro aplikovaný politický výzkum na Univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově prezentoval výtah studie pod názvem “Regionální identita jako brzdící bota a motor německo-české spolupráce” při jedné přednášce pro Euregio Egrensis v Kulturním domě Egerland v Marktredwitz. Identifikace s vlastí Weigl vycházel ve své výzkumné práci z následujících tezí : Kdo se neidentifikuje s bezprostředním regionem, v kterém žije, nebude se ve “své” vlasti angažovat. A kdo alespoň to nečiní, tomu je nový region mezi Bavorskem a Čechy podle teï hodně propagovaného sloganu “My v srdci Evropy” srdečně lhostejný. “Jak má vzniknout vědomí pro společný přeshraniční prostor, když dokonce ani vlastní prostředí, v němž žijeme, není chápáno jako společný prostor ?” řekl Weigl. Během uplynulých dvou let analyzoval výzkumný tým 12 regionálních deníků v Bavorsku a v Čechách a dotazoval se obyvatel na té i oné straně hranice. Při svých výzkumech rozlišoval politický vědec bavorské pohraniční na tři oblasti: Horní Falcko, Bavorský les a Severní bavorské pohraničí (okresy Wunsiedel a Hof, jakož i překrývající se oblast v okresu Tirschenreuth). Všechny tři oblasti mají podle Weigla čtyři, vždy rozdílně vyhraněné nedostatky: Po prvé, občané a politici nemluví společnou řečí, po druhé, nedostává se politického vědomí, které by nemělo závady, po třetí, chybí sebevědomí, které připouští otevřenost, po čtvrté, existuje jen nepatrné regionální “samozřejmé chápání jednoty v rozmanitosti”. Nedostatky na severu: Nejsilněji vyhraněné jsou prý tyto nedostatky, čím více se koukáme na sever, říká Weigl. Pro Horní Falcko toto znamená střední pozici. Tam je prý například chápání vlastního regionu jako mostu mezi Východem a Západem vyhraněné, prohlásil. Sebe chápání hornofalcko- české sounáležitosti, vycházející také z historie, prý symbolizuje “dvojsocha Nepomuka” ze Schönsee pro tzv. “zemi dvou pánů” v okrese Schwandorf. Tam, kde existuje pozitivně doložená společná historie, jako starými obchodními cestami, mají občané na této i oné straně hranice navazující bod, tolik Weigl. “Euregio Egrensis znal naproti tomu sotva někdo z dotazovaných z prostoru Weidenu a Schwandorfu” doplnil vědec. Faktem je: “Neexistuje žádný prostor přeshraniční identity”. Více než úspěch v budoucnosti a tím “normalitu v Evropě bez hranic” je ale třeba vytvořit přeshraniční prostor interakce a zkušeností.
