Češi milují dovolenou na selském dvoře – zajímavé poznatky pro turistiku

„Češi jsou mistři světa v cestování“, vysvětluje vedoucí semináře Dr. Fritz Audebert. Audebert vede podnik služeb s 20 zaměstnanci v Pasově a specializoval se na péči o firmy a jejich pracovníky v oblasti celosvětové přeshraniční spolupráce. Češi cestují po celé Evropě a v posledních několika letech stále více také do Tuniska a Egypta. Neuvěřitelný potenciál turistických hostů leží takříkajíc přede dveřmi Horního Falcka a čeká na zajímavé nabídky, tolik říká specialista na cizí země. Pro jednu studii se Peter Majerík, spolupracovník Audeberta, dotazoval stovek českých turistů ve východním Bavorsku na jejich preference či záliby. 95 procent všech dotazovaných navštívilo Bavorsko jako denní turisté. Jen pět procent Čechů v Německu také přenocovalo. Když Češi přijedou do Německa, jsou také ochotni vydat hodně peněz za něco zvláštního, objasňuje Audebert. Preferovanými cíli cestování jsou lyžařská centra, termální lázně, nebo zábavné parky. Zvlášť atraktivní pro české rodiny je prý weidenský Thermenwelt (kryté termální koupaliště). Velmi velký zájem by měli Češi o „dovolené na selském dvoře“ jelikož tato nabídka v jejich vlasti zcela chybí. „Všechny nabídky pro děti se setkávají s velkou odezvou“ míní Audebert. Pořád ještě silná je prý turistika za nákupy, jak v oblasti potravin, tak i v sektorech oděvů a nábytku. Návštěvy pivovarů Asi dvě třetiny dotazovaných cestovalo do Německa organizovaně ve skupině. „U Čechů je velmi v oblibě, vydávat za dopravu co možná nejmíň peněz., aby si mohli více dopřát na místě, píše Audebert. Mnohé české cestovní kanceláře plánují jako poslední bod programu jednodenního zájezdu návštěvu pivovaru. „To je Čechy dobře přijímáno“ informuje vedoucí semináře. Jak vidí a vnímají Češi své německé sousedy? Často formuje představu o jiném národu nikoliv osobní zkušenost, nýbrž prostředí. „Kořeny těchto představ vznikají již v dětské školce“ uvádí Audebert jako příklad: Marek Novotný, věk pět let, kreslí Němce. Ten muž nosí tmavý oblek, vzorkovanou kravatu a za ním visí na zdi velké hodiny. Všechny české děti malují Němce s kravatami a hodinami. Typicky německé dětské obrázky Čechů ukazují strašného muže s vousy nebo veselého vandrovníka. „Češi a Němci se v každodenním životě odlišují v mnoha věcech, ať již se jedná o zacházení s časem, nebo ve způsobu komunikace“, říká Audebert. Tato „jinakost“ je druhou stranou často negativně vykládána. Typické myšlenky v německých hlavách : „Kdy konečně přejde k věci?“ Poslat E-mail z jedné kanceláře do druhé, je v Čechách nemyslitelné – to by byla absolutní urážka. Na druhé straně zůstávají mobilní telefony v Čechách při klaýdém jednání zapnuté. „České hovory přes mobilní telefony také trvají o 30 procent více, než německé“, objasňuje Audebert. Referent semináře představuje konkrétně celou řadu příkladů. „Německé Ano znamená Ano a tečka. České Ano může znamenat Ano, ale také snad, nebo dokonce Ne. Zkuste to vysvětlit Němci“, přivádí Audebert české účastníky k potutelnému úsměvu. V Německu je byznys v popředí každého obchodního vztahu. „Když to vyjde, jde se poté do restaurace“, míní Audebert. V Čechách je v popředí vztah. To znamená, že se nejdřív jí a pak se jedná. I němečtí a čeští účastnící semináře mají své názory o lidech v sousední zemi. Thomas Heigel z weidenského „Hotelu Am Tor“ vyzdvihuje „neuvěřitelnou pohostinnost“ českých sousedů. „Slyšíme pořád jen špatné zprávy od nich, jako že někomu bylo ukradeno auto, nebo byl oloupen“ lituje Markus Linsmeier z weidenského hotelu „Post“. Petra Vorsatz, vedoucí Městského muzea ve Weidenu a zodpovědná za oddělení turistiky říká: „My máme po desetiletí společnou historii, Weiden dokonce jednou patřil k české koruně.“ Má doposud jen pozitivní zkušenosti s českými kolegy. Češi stále chválí německou preciznost, pořádek a čistotu, někdy si stěžují na nedostatečnou flexibilitu ze strany Němců. Dva různé světy I po 15 letech od otevření hranic žijí sice občané Horního Falcka a Češi v Bavorsku a Čechách sice v jednom regionu, ale pořád ještě ve dvou různých světech. Více vedle sebe, než spolu. „Naším cílem je, s tímto seminářem odbourat také předsudky mezi Němci a Čechy a rozptýlit obavy ze vzájemného kontaktu“, míní profesorka Gabi Tröger-Weiß, vedoucí katedry pro regionální rozvoj a vytváření prostoru na Univerzitě Kaiserslautern a bývalá jednatelka Euregio Egrensis, která se stará o projekt „Dobré sousedství“. Víceletý projekt je financován v objemu 300.000 Euro z poloviny Evropskou unií z prostředků INTERREG III a z druhé poloviny Svobodným státem Bavorsko.