Za Veselou vdovou do Karlových Varů
Bylo to slavným jménem Karlovy Vary, operetou Veselá vdova - nebo něčím jiným? Ať tak či onak, oznámení, že "Veselá vdova" bude uvedena v češtině bez titulků, rozhodně nemělo odstrašující účinek.
Od Alfonse Zislera
Plánovačům cest za kulturou ze spolku Bavaria Bohemia e. V. pod vedením Kamily Spichtingerové a Susanne Setzerové se zdálo být přiměřeným rizikem zařadit do programu kulturního zájezdu nejslavnější operetu Franze Lehára v kombinaci s návštěvou renovovaných císařských lázní. A tak se v sobotu 21. října 2023 vydal téměř plně obsazený autobus směrem do západních Čech do města, které je dodnes ve světě známé pod německým názvem Karlsbad.
Karlovy Vary – Karlsbad
Kamila Spichtingerová využila cestu k tomu, aby účastníky již v autobuse naladila na návštěvu města a na připravený program. Tento kout Čech a svérázné lázeňské město si velmi oblíbil i Goethe. V dopise Wilhelmu von Humboldtovi z roku 1812 napsal: “Výmar, Karlovy Vary a Řím jsou jediná místa, kde bych chtěl žít“. A Alexandrovi von Humboldtovi popsal nádherné lázeňské centrum slovy: “Karlovy Vary jsou briliantem zasazeným do smaragdu“. A po naší návštěvě o tom nepochybujeme: Goethe ani Humboldt nepřeháněli.
V roce 1370 udělil císař Karel IV. městu, pojmenovanému po něm, četná privilegia a práva. V Karlových Varech a okolí se nachází více než 80 pramenů, z nichž většina vydává horkou vodu (v němčině vary znamená “vařící”).
Císařské lázně
Karlovy Vary přivítaly zájezdovou skupinu ze Schönsee nádherným podzimním počasím. A tak se Císařské lázně I (také: Lázně I) zvenčí představily v tom nejlepším světle.
Lázně, postavené za císaře Františka Josefa a slavnostně otevřené v roce 1895, za socialismu chátraly. Provoz byl ukončen v roce 1990, poté stály prázdné jako nejkrásnější ruina v západních Čechách. V červnu 2023 získaly kdysi nejpompéznější a nejluxusnější lázně ve městě opět svou eleganci, jako metafora někdejší hymny “NDR” “Vstala z ruin…“.
Jako národní kulturní památka jsou Císařské lázně významným dokladem rozkvětu karlovarského lázeňství. Během komentované prohlídky se skupina dozvěděla mnoho zajímavostí z historie jejich vzniku až po současnost.
Interiér nově navrženého multifunkčního sálu v suterénu je laděn do jasně červené barvy. Kdysi otevřené atrium lze nyní využívat jako koncertní sál.
V Karlových Varech pobývali na lázeňské léčbě císaři, carové a další velikáni novodobé historie. Mnohé z nich zachytil v roce 1914 malíř Wilhelm Schneider na velkých nástěnných malbách. Příkladem jsou Marie Terezie, Valdštejn, císař František Josef s císařovnou Alžbětou atd. Další malba zobrazuje Bartolomějskou noc v roce 1572, kdy došlo k masovému vraždění francouzských protestantů, Hugenotů.
Císařské lázně v sobě spojovaly dokonalou krásu s moderní technikou své doby. Například císařská koupelna byla a stále je vybavena vysouvací zapuštěnou vanou, která se těšila mimořádnému zájmu návštěvníků.
V horním patře je pro společenské akce k dispozici nádherně vyzdobený sál.
Město Karlovy Vary vynaložilo na rekonstrukci této významné památky karlovarského regionu 46 milionů eur – dobře vynaložené peníze, jak bylo ve skupině opakovaně slyšet.
Procházka lázeňským centrem
Cesta na večeři v hotelové restauraci Růže vedla podél toku řeky Teplá přes lázeňské centrum s nádhernými budovami a kolonádami. Celé lázeňské centrum je pastvou pro oči a přímo vybízí k procházce – s lázeňským pohárkem nebo bez něj.
Hned vedle Císařských lázní se nachází Grandhotel Pupp, první dům na náměstí. Jeho jméno se odvozuje od cukráře Puppa, který zbohatl sňatkem a hotel koupil. Grandhotel Pupp je nejznámějším hotelem v Karlových Varech. Na konci 19. století byl považován za jeden z nejušlechtilejších hotelů na světě. Byl oblíbenou adresou aristokracie, místem, kde bylo možné vidět a být viděn. V době socialismu se hotel jmenoval Moskva.
Kolem Tržní kolonády, vyřezávané ze dřeva v bílé barvě, dojdete k Mlýnské kolonádě, 130 metrů dlouhé sloupové hale v korintském slohu. Zde můžete ochutnat vodu z pěti pramenů. Ve městě je 12 pramenů. Vřídelní kolonáda, nevzhledný komplex ze skla a betonu z dob socialismu, je s teplotou 73,4 °C nejteplejším a nejdéle využívaným pramenem ve městě. Na počátku 18. století se věřilo, že pití karlovarské vody může vyléčit chudobu. Zůstalo však u této víry (alespoň pro lázeňské hosty) …
Becherovka – 13. pramen
“Karlovy Vary bez Becherovky, to by nešlo”
Becherovka je nejslavnější likér v zemi a v Karlových Varech se jí důvěrně říká “13. pramen”. Je to proto, že stejně jako místní minerální prameny má prý i tento bylinný likér léčivé účinky. A – jak je vidět – někteří hosté v turistické skupině si nenechali ujít příležitost završit svou večeři v restauraci Růže “léčivou vodou” z “13. pramene”.
Městské divadlo
Vrchol večera nás čekal v Městském divadle v Karlových Varech: opereta Franze Lehára “Veselá vdova“. Divadlo, v němž dirigoval již Gustav Mahler, bylo postaveno v letech 1884-1886. Pozoruhodné je celé hlediště a tam zejména jevištní opona. Na oponě pracoval nejslavnější představitel vídeňské secese Gustav Klimt, který na ní ztvárnil sám sebe jako flétnistu. Divadlo má 475 míst k sezení.
Franz Lehár (1870-1948)
Franz Lehár je považován za významného představitele veselé a zábavné hudby.
“Nenarodil jsem se proto, abych se radoval ze života, ale proto, abych obšťastňoval ostatní lidi,” řekl Franz Lehár a to se mu jako skladateli melodií “Lippen schweigen”, “Dein ist mein ganzes Herz” a “Es steht ein Soldat am Wolgastrand” nepochybně podařilo. Král operety zemřel před 75 lety, 24. října 1948, v Bad Ischlu.
Opereta “Veselá vdova”
“Veselá vdova” je Lehárovou nejúspěšnější a nejznámější operetou. V roce 1905 s ní Lehár dosáhl skutečného světového úspěchu, který mu přinesl i značné finanční příjmy. Jen od roku 1905 do roku jeho smrti v roce 1948 byla tato opereta uvedena více než 300 000krát po celém světě. Několikrát byla také zfilmována, naposledy v roce 1952 s Johannesem Heestersem a v roce 1962 s Peterem Alexandrem v roli hraběte Danila.
“Veselá vdova” je dílo plné nezapomenutelných melodií, pulzující a nepředvídatelné vitality. Pestrá zábava od úvodu až po závěrečný potlesk. Skutečnost, že opereta byla uvedena v češtině bez titulků, se stala podružnou záležitostí a, jak bylo zmíněno na začátku, nebyla pro odpovědné pracovníky Bavaria Bohemia e. V. opravdovým rizikem…






