Bořivoj Hořínek | Fotograf na ostrově

Galerie 4 – galerie fotografie představí výstavu karlovarského výtvarníka a fotografa, Bořivoje Hořínka.

Autor se ve své vlastní tvorbě od osmdesátých let zaměřuje na specifickou podobu přetváření skutečnosti, často prostřednictvím vizuálních klamů. Pro originální fotografický koncept využívá rozbíhavého (jakoby antiperspektivního) uspořádání různých, většinou přírodních, prvků v prostoru. Ve výsledném „záznamu“, jak autor své fotografie nazývá, pak zobrazené komponované elementy vytvářejí téměř dokonalý čtverec, jenž svou plošností a exaktností kontrastuje s okolní realitou v klasické perspektivě. Tyto hravé manipulace s prostorem a perspektivním vnímáním jsou asi nejznámější Hořínkovy záznamy, ale oblíbené čtvercové kompozice autor vytvářel a vytváří i jinými způsoby a s jinými cíli, například jako záznamy dějů, kdy hlemýždi umístění do čtverce postupně opouštějí svá místa a autor v předem daných časových sekvencích zaznamenává změny poloh a výsledné podoby díla.
Jan Samec

Bořivoj Hořínek se narodil 1948 ve Vilémově, studoval v letech 1964 až 1968 na Střední průmyslové škole grafické v Praze a později uměleckou fotografii na FAMU rovněž v Praze. Po absolutoriu FAMU se nejdříve věnoval propagační tvorbě, především ilustraci a grafické úpravě knih, plakátů, obalů gramodesek apod. Později vytvořil řadu specifických realizací v interiérech lázeňských domů a hotelů v Karlovarském kraji. Jeho velkoformátové abstraktní fotografie nalezneme však i v Krajské knihovně v Karlových Varech. Je členem Asociace profesionálních fotografů a Unie výtvarných umělců. Kromě fotografie se věnuje i videoartu a umění instalace. Žije a pracuje v Ostrově nad Ohří.

Recenze filmového kritika Jana Lukeše hodnotící dokument, jehož název byl určující i pro název výstavy: Bořivoj Hořínek / fotograf na ostrově

Umělcův syn Bořivoj Hořínek ml. o něm od roku 2020 točí dokument, který má být zprávou nejen o otcově životě a tvorbě v Ostrově, ale opravdu také „na ostrově“, v téměř robinsonovském odloučení od centra, skoro na jakési umělecké výspě. Kdo zná sorelovou scenérii pohraničního Ostrova a okolí a jeho minulost sudetskou, koncentráčnickou, okupační i poválečnou lágrovou, dá tomuto pohledu rychle za pravdu. Bude překvapen tím, jak se nakonec symbolika skutečného ostrova, i když jen v obrazové iluzi, do příběhu promítne. A bude možná udiven tím, v jakém kontrastu se město nachází s polohami a duchovním pozadím fotografovy tvorby.

Co vlastně tvoří váhu a hodnotu života, chce se ptát dokument, který se přitom možná stane také nečekaně autentickým objevem umělce zpoza marketingových kulis. Bořivoj Hořínek předběhl svými projekty později slavná díla zahraničních autorů, a už jen tento moment by mohl být můstkem k zájmu o jeho osobnost nejen u nás, ale i za hranicemi. Jeho volná fotografická tvorba není lokálně omezená, promlouvá obrazovou sugescí a konceptuální hrou tvarů a materiálů, je tedy obecně sdělná. Přitom se však nezbavíme pocitu, jak nesnadno se rodí umění, které prýští nikoli z grantové podpory, ale z nitra duše…
Jan Lukeš