Archeologie železné opony (úsek v oblasti Zlatý potok a Skláře)

Horská krajina Českého lesa je trvale poznamenána tzv. železnou oponou tvořenou pásy bývalých hraničních zábran, sítí vojenských silnic, opuštěných základen a dalších vojenských zařízení. Lesy v bývalém pohraničním pásmu jsou plné reliktů pozorovacích stanovišť, zákopů, betonových bunkrů i zbytků bariér, jako jsou ostnatý drát, vyvrácené sloupy a elektrické izolátory.

Katedra archeologie FF ZČU v Plzni realizovala výzkum 10 km dlouhého úseku v oblasti zaniklých sídel Zlatý potok (Goldbach) a Skláře (Neu Windischgrätz) na dnešním katastrálním území obce Lesná (Schönwald). Archivní prameny, historické letecké snímky a svědectví bývalých vojáků umožnily interpretovat hmotné pozůstatky železné opony a rekonstruovat její vývojové fáze, které odrážejí změny vnitřní politiky v Československu i proměňujících se vztahů mezi východem a západem.

Čtyři fáze takzvaných ženijně-technických bariér, které jsme identifikovali a dokumentovali, ukázaly velmi komplikovaný vývoj bariéry uzavírající komunistický svět a neuvěřitelné úsilí a náklady v oblasti práce, technologií a zdrojů, které ČSSR musela vynaložit. Zatímco nejnebezpečnější zátaras tvořený třemi řadami plotů z ostnatého drátu, včetně vysokonapěťové stěny posílené minovými poli z roku 1951 byl vytvořen v období největšího mezinárodního napětí s cílem zabránit jednotlivcům překročit hranici v obou směrech, pozdější typy překážek měl jen jednostranný účel. Umístění a konstrukce stěny nízkého napětí posouvané postupně hlouběji do vnitrozemí a celková strategie a taktika jednotek pohraniční stráže ukazují, že celý komplikovaný a nákladný systém vojenské ostrahy hranice byl od 60. let zaměřen výlučně proti československým občanům nebo uprchlíkům z dalších komunistických zemí, kteří by se pokusili opustit „říši pokroku a míru“.

Výzkum odpadního areálu u zaniklé roty pohraniční stráže poskytnul materiální svědectví o životě a službě pohraničníků na „frontové linii“ studené války. Nalezené artefakty však odhalily také překvapivé aspekty každodennosti, které nejsou zachyceny v žádných úředních písemných pramenech, jako je např. přítomnost žen a dětí na základně v přísně zakázané zóně.

Referent:
doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D. | Katedra archeologie, fakulta filozofická, Západočeská univerzita v Plzni